Co bychom byli bez internetu?

Lidé touží ve svém životě pořád po něčem lepším a dokonalejším. Dnes už bychom se nespokojili ani s tím, co bylo pro naše rodiče naprosto dokonalé, o tom, co tu bylo za našich prapředků nebo dokonce ještě daleko dříve, už ani nemluvě.

Kdo z nás by si třeba ještě dnes vystačil s nabídkou nějakého koloniálu v ulici, když se toho dá pohodlně nakoupit daleko víc na internetu, a to z pohodlí domova?

Kdo z nás by utrácel za noviny a časopisy, případně knihy, když se mnohdy dočte totéž, a ještě daleko více, na internetu?

Kdo z nás by složitě sháněl a pročítal jízdní řády, když stačí pár kliknutí na příslušnou aplikaci a internet mu to zjistí?

Kdo z nás by pracně hledal nejrůznější informace po všech čertech, když mu je najde Google nebo nějaký jiný internetový vyhledávač?

Kdo z nás by se spokojil s hraním karet nebo klasických stolních her, když jsou internetové hry zdánlivě dokonalost sama?

Kdo z nás by psal dopisy, když se dá korespondence vyřídit daleko rychleji, pohodlněji a spolehlivěji přes internet?

Kdo z nás…? Kdo z nás by tedy opovrhoval internetem, který našincům přináší takové nepřeberné možnosti? Snad vůbec nikdo.

A tak je naprosto běžné, že u nás internet hojně využíváme, a to k nejrůznějším účelům. Někdo ho potřebuje k tomu a někdo k něčemu jinému, ale většina z nás ho k něčemu určitě potřebuje. A také využívá. A pokud využíváme takové možnosti vhodně, může nám internet dobře posloužit.

Ale vždy to chce přece jenom raději přemýšlet. Protože ne všichni, kdo na internetu něco dělají, tak činí jenom s dobrými úmysly. A tak se i v tomto virtuálním světě můžeme setkat s někým, kdo nám může chtít uškodit. A kdo to také dokáže. Protože je internet sice jenom virtuální, ale přesto dokáže napáchat i reálné škody. A před takovým rizikem by se měl každý z nás určitě mít na pozoru. A předcházet mu, dokud je čas.